Dům na první pohled vypadal solidně. Ale ukrýval vepřovice, nedostatečnou izolaci a místa bez kvalitních základů. Bylo znát, že od poslední rekonstrukce uplynula spousta let.

Na fasádě domu bylo vidět, kde dům postrádal věnec. Praskliny ve zdivu nebyly jen kosmetický problém — signalizovaly, že konstrukci chybí dobré základy.

Základy domu byly kamenné, bez jakékoli izolace. Po odkopání bylo jasné, že vlhkost měla do zdiva volný přístup po desetiletí.

Odkopané základy jsme opatřili hydroizolací a zateplili je. Stejný roh, který před pár týdny připomínal spíše archeologické naleziště, byl rázem připravený na další kapitolu domu.

Největší výzva? Přístavba měla střechu příliš nízko. Místo bourání jsme ji nadzvedli hydraulicky o 75 cm — v celku, bez rozebrání konstrukce – a pak jsme dozdili obvodové zdivo.

Práce jsme koordinovali tak, aby majitelé mohli v domě přebývat po celou dobu rekonstrukce. Trochu jiný komfort než obvykle, ale bez stěhování. I takto lze rekonstrukci řešit.

Nová střešní konstrukce šla nahoru souběžně se zateplením fasády. Tašky čekaly na terase, naši řemeslníci na střeše. Takto nějak vypadá rekonstrukce v plném proudu.

Do střešní konstrukce přišla foukaná izolace, která vyplnila každou mezeru. Žádné tepelné mosty, žádné netěsnosti. Původní tašky byly funkční – použili jsme je znovu.

I rekuperaci jsme museli provést v obývaném domě. Přesto jsme zvládli rozvést potrubí od podkroví přes přístavbu až do sklepa. Výsledek je ukrytý v podhledech.

Rekonstrukce tzv. horkou jehlou z 90. let byla znát. Majitelé si přáli dům, na který je spoleh – a to se povedlo. Z dotace Nová zelená úsporám navíc získali bezmála 800 000 Kč.