Než se ale objedná izolace a postaví lešení, vyplatí se podívat na dům jako na celek. Sepsali jsme, jak u zateplení postupujeme, na kolik to celé vyjde a kde se nejčastěji chybuje.
Jsme Dům s rodným listem, stavební firma z Brna. Zateplování starších domů se věnujeme roky a potkali jsme domy s různým stavem zdiva, oken i větrání. Proto víme, kde vznikají nejčastější chyby a na co se vyplatí dát pozor ještě předtím, než se do zateplení pustíte.
Když nás někdo osloví kvůli zateplení, nezačínáme hned výběrem polystyrenu. Nejdřív chceme vidět dům. Zajímá nás stav zdiva a případná vlhkost, okna a způsob větrání. Tyto tři věci určují, jak má zateplení vypadat. Starší okna přitom nemusí automaticky znamenat výměnu. Pokud mají funkční gumové těsnění a jsou v dobrém stavu, mohou ještě sloužit.
K dalšímu čtení: Jak probíhá první schůzka se stavební firmou?
Tohle je náš standard.
Starší domy často větrají netěsnostmi kolem oken, dveří a dalších konstrukcí. Když dům při rekonstrukci utěsníme, výměna vzduchu výrazně klesne. Vlhkost, která vzniká vařením, sprchováním, sušením prádla nebo samotným pobytem lidí, ale nezmizí.
Proto při rekonstrukcích rodinných domů počítáme s řízeným větráním. Nejlépe funguje centrální rekuperace, u menších zásahů se dá jít cestou decentrálních jednotek.
Zateplení automaticky nezpůsobuje plísně. Naopak: správně zateplená stěna má vyšší vnitřní povrchovou teplotu a riziko kondenzace se snižuje. Problém vzniká tehdy, když dům utěsníme, ale nevyřešíme, jak se z něj bude odvádět vlhkost.
Největší problémy nevznikají na ploše fasády, ale v detailech. Typickým místem je ostění kolem oken. Vidíme to často: vymění se okna, ostění zůstane v původní tloušťce a v rozích a na ostění pak stéká voda.
Stejně důležité jsou návaznosti fasády na střechu, sokl, ostění a podlahy. Právě tady se projeví chyby z rekonstrukcí dělaných po etapách – jednotlivé části na sebe nenavazují a mezi nimi zůstane tepelný most.
Pozor také na způsob lepení izolace. Několik terčů lepidla uprostřed desky nestačí (tzv. lepení na „buchty“). Chybí u toho obvodový rámeček a mezi zdí a izolantem vznikne průběžná vzduchová mezera (komínový efekt). V krajním případě může dojít k odtržení fasády. Izolant musí být připevněný podle technologického předpisu daného systému.
Hotová fasáda přitom může vypadat dobře, i když je pod ní něco špatně. Chyby se pak projeví až po letech.
U starších rodinných domů dává ekonomicky i stavebně-fyzikálně největší smysl 16 až 20 cm bílého polystyrenu nebo minerální vaty. U šedého grafitového polystyrenu stačí při podobném účinku 14 až 16 cm.
Konkrétní skladba závisí na původním zdivu a použitém materiálu.
Někdy fasádu zvenku zateplit nelze, třeba kvůli vzhledu domu, památkové ochraně nebo umístění stavby na hranici pozemku.
Pak pracujeme s vnitřním zateplením. Vyžaduje větší opatrnost, protože se mění teplotní a vlhkostní poměry ve stěně. Používáme materiály určené přímo pro vnitřní izolaci, jako je Multipor nebo Styrexon. Zásadní je správně navrhnout celou skladbu a vyřešit detaily kolem stropů, příček a oken. Takhle jsme to řešili na několika domech na Blanensku.
Prohlédněte si naše realizace.
A i tady trváme na řízeném větrání. Rekuperace sama o sobě nenahradí správný návrh konstrukce, výrazně ale pomáhá udržovat v domě stabilní prostředí.
U starších patrových rodinných domů, které běžně děláme, se kompletní zateplení fasády pohybuje
mezi 450 000 a 750 000 Kč včetně DPH.
Rozdíl dělá hlavně:
Přesnou cenu proto řešíme až po prohlídce domu.
U návratnosti se dá počítat s modelovým příkladem. Fasáda se na tepelných ztrátách nezatepleného domu podílí zhruba 30 až 35 %. U patrového domu s plochou fasády kolem 210 m² a ročními náklady na plyn okolo
65 000 Kč vychází úspora zhruba 20 000 až 25 000 Kč ročně. U elektrického vytápění se investice vrátí přibližně za 6 až 12 let. Vaše čísla ale budou jiná – záleží na stavu domu, způsobu vytápění i na tom, jak v něm topíte.
U domu s fasádou přibližně 180 až 230 m² počítáme se čtyřmi až sedmi týdny, podle rozsahu prací, stavu podkladu a počasí.
Zatepluje se od jara do podzimu. Lepidla, stěrky a omítky mají předepsané podmínky, které je potřeba dodržet nejen přes den, ale i během vysychání.
Když se práce nestihnou celé před zimou, dají se rozdělit. Dokud teploty neklesají pod pět stupňů, lze desky nalepit, nakotvit a udělat první stěrku s armovací tkaninou. V tomhle stavu dům zimu přečká a finální povrch se dokončí na jaře.
Část prací se dá zvládnout svépomocí, např. očištění fasády, příprava okolí domu, výkopy kolem soklu nebo zakrytí oken. Největší problém bývá u finálních vrstev. Armovací vrstva musí být rovná a konečná omítka se zpracovává na celé ploše stěny bez přerušení. Pokud se nepodaří držet tempo, zůstanou na fasádě viditelné přechody, které už se těžko opravují.
U běžného rodinného domu na vlastním pozemku a ve standardní zástavbě povolení stavebního úřadu většinou nepotřebujete. Výjimky ale jsou, typicky u chráněných objektů nebo když zásah mění vzhled domu. Proto to ověřujeme předem. Je lepší mít v tom jasno před objednáním materiálu než ve chvíli, kdy už stojí lešení.
Nejdražší chyby při zateplení nejsou první rok vůbec vidět. Vznikají v ostění, na soklu, v napojení na střechu nebo v místech, kde se jednotlivé části rekonstrukce potkávají.
Proto se na dům nejdřív přijedeme podívat. Projdeme zdivo, okna, způsob větrání, střechu i návaznosti a řekneme si, co má smysl udělat teď a co může počkat.
Možnosti dotací a zvýhodněného financování na zateplení se průběžně mění. Aktuální informace najdete na našich stránkách a při konzultaci s vámi projdeme, jaké možnosti připadají v úvahu právě pro váš dům.
